úterý 18. července 2017

Pláže a palmy Ria

Rio není jen město vyhlídek, je to také město pláží. Zatím jsem v životě nenavštívila město, které by přímo ve svém srdci poskytovalo takovou nabídku různorodých pláží – legendární Copacabanu, ikonickou Ipanemu, která je podle mnohých nejlepší pláží ve městě, ale třeba také pohodovou pláž Flamengo pod Cukrovou homolí nebo malou pláž s narudlým pískem, Vermelha (vermleha znamená v portugalštině červený). Právě tyto čtyři pláže jsme navštívili a ze všech čtyř jsem přímo nadšená! U žádné z nich bych se neurazila, kdyby mě na ní letadlo vysadilo a mohla jsem tam strávit týden dovolené. Copacabana je tak dlouhá a tak známá, že jsem o ní napsala samostatný článek. I z dalších pláží mám ale nepřeberné množství fotek, o které bych se s vámi chtěla podělit.

IPANEMA. Podle mnohých nejlepší městská pláž na světě. Není tak slavná jako Copacabana (i když vlastně téměř skoro ano), ale podle hodně lidí je lepší než Copacabana; podle mě je rozhodně klidnějšjí (nejezdí blízko ní tolik aut) a její jednoznačnou předností je panorama dvou typických hor na jejím konci - říká se jim "Dva bratři". Ipanema nabízí také možná lepší služby než Copacabana a zřejmě je i dražší.






Palmy a poeticky opřené kolo při západu slunce... :-)








Také Ipanema má, podobně jako Copacabana, typickou mozaiku na své promenádě.. na Copacabaně jsou to vlnky, na Ipanemě čtverce.








Romantické místo!














Arpoador, výběžek na konci pláže Ipanema (kousek také od Copacabany), je prý jedno z nejlepších míst na světě, kde můžete pozorovat západ slunce. Souhlasím! :-)











FLAMENGO. Dlouhá bílá pláž kousek od Cukrové homole. Podle mě také super volba na strávení zaslouženého volna po celodenním chození po Riu! :-)





(Ajaj, teď vidím, že se mi sem ještě vloudily dvě fotky z Ipanemy...) :-)



... a toto už je opět Flamengo.











VERMELHA. Červená pláž leží úplně těsně u Cukrové homole, je menší, ale určitě ne méně zajímavá než ostatní zmíněné pláže! Je lemovaná vysokými palmami, které v podvečer na pláži vytváří zajímavé stíny.














Původně jsem chtěla napsat samostatný článek o jídle a pití, nakonec jsem ale nenafotila tolik fotek, aby to za samostatný článek stálo (což rozhodně neznamená, že jsme si v Brazílii nepochutnali!). Proto na závěr tohoto článku přidám několik fotek toho nejzajímavějšího, co jsme za ten týden okusili – některé fotky se možná budou opakovat z předchozích článků, za což se předem omlouvám. :-)

Na začátku tradiční kokos - jak jsem říkala, dávala jsem si ho v Riu v podstatě při každé příležitosti. :-)) 






Tento kokosový stojánek mě zaujal :-))


Dobrůtka, kterou jsme se za šest reálů občerstvili před výstupem na Cukrovou homoli. Listové těsto plněné náplní dle výběru - já jsem si dala se sýrem. :-)


Coixinha - možná už ji odsud z blogu znáte, možná jste už pozapomněli - typická brazilská svačinka: smažená bulka se špičkou nahoře, která je plněná kuřecím masem a sýrem a pojídá se s kečupem nebo majonézou. :-) V Riu jsem jich měla hned několik!!


Jednou jsme neodolali a ke coixinhám jsme si dali i hamburger. Pití k tomu bylo zdarma - vše v naší oblíbené "restauraci" - spíš rychlém občerstvení - u "nás" ve favele. :-)


Acaí - brazilská specialita, kterou jsem toužila vyzkoušet. Nebyla jsem zklamaná!!



Churros... známé jsou především ve Španělsku, ale tady je také prodávali na každém kroku! A mají je i v Buenos Aires. :-) V Riu je prodávají plněné dulce de leche - je to opravdu pochoutka, co víc si přát! :)


A na konec samozřejmě caipirinha... nejslavnější brazilský nápoj.






Toto byl ode mě poslední článek z Rio de Janeira. Myslím, že jsem svůj týdenní pobyt v tomto božském městě důkladně popsala a zdokumentovala a snad jsem i některé z vás naladila na návštěvu tohoto úžasného místa… Rio doporučuji úplně všem, je to přívětivé a veselé město, které opravdu žije, můžete tu kombinovat přírodu, pláže a město a myslím, že není možné, abyste se tu začali nudit. Hodně z vás teď určitě řekne, že na takovou cestu nemá peníze – někdo skutečně nemá, ale jak s Jirku rádi říkáme – u hodně lidí je to spíš o nedostatku vůle a o pohodlnosti. I my jsme si na tuhle cestu museli sami vydělat.


Příště se vám ozvu nejdřív za týden, 26. července. Zítra totiž odlétáme do Salty, provincie na severu Argentiny, kde budeme objevovat skryté krásy tohoto odlehlého koutu země! Slibuji, že se budu snažit opět hodně fotit a sbírat zážitky, které vám pak budu moct vyprávět. Tak cestování zdar! :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat