Slunce, maté, tango: Maracana, nejslavnější stadión na světě

Čtvrtek byl náš předposlední den v Riu a Jirka si usmyslel, že se chce podívat do města Petropolis. Toto město ale leží dobrou hodinku jízdy autobusem z města, přičemž na autobus ještě jedete asi hodinu metrem. Nehledě na to, že to stojí dost peněz, se mi mimo Rio ani nechtělo – Rio je prostě tak krásné, že mi přišla škoda nevyužít nějaký den na jeho prohlídku. V Petropolisu jsou nějaké paláce, ale když jsem se na ně koukala na googlu, až tak mě nezaujalo podnikat k nim tak dalekou cestu, proto jsem se rozhodla, že strávím den odděleně. Docela mě naštvalo, že mi pak Jirka celý den ani neodpověděl na zprávy (zřejmě neměl Wifi) a nechal mě vracet se samotnou za tmy do favely. I když jsem to nakonec zvládla, dobrý pocit jsem z toho neměla. Na druhou stranu, za den „osobního volna“ jsem byla opravdu ráda – trávit s někým v podstatě 24 hodin denně je opravdu únavné a ani my jsme se nevyhnuli ponorce. V Buenos Aires už trávíme spoustu času odděleně, na společných cestách to ale moc nejde. Nakonec jsem si svůj den v Riu moc užila a mimo jiné jsem mohla navštívit fotbalový stadión Maracana, kam by Jirka určitě nešel, protože fotbal nesnáší a 25 reálů za komentovanou prohlídku stadiónu by mu asi přišlo hodně.

Na Maracana jsem přijela metrem a hned asi dvě stě metrů od zastávky už se nacházel vstup do stadiónu. Prohlídka s průvodcem se koná každou hodinu a byla jsem opravdu ráda, že jsem ještě stihla prohlídku v 10 hodin a nemusela hodinu čekat na další (přijela jsem asi v 9:55). Na prohlídce nás bylo přibližně 15 a průvodce mluvil nejdřív portugalsky a poté vždy vše přeložil do angličtiny. Portugalsky sice aktivně nemluvím, ale musím říct, že jsem se v Riu docela chytala a lecčemu rozuměla (většinu věcí, které průvodce říkal v portugalštině, jsem pochopila a pak si to jen při překladu do angličtiny ověřila). Prohlídka trvala asi třičtvrtě hodiny a navštívili jsme šatnu hráčů, místnost určenou pro tiskové konference, mix zónu (místo, kde se setkávají oba týmy těsně předtím, než vyrazí na hřiště) a také samotné hřiště – nevystoupili jsme sice na trávník, ale mohli jsme si stadión prohlédnout a nafotit z tribuny.

Stadión Maracana dřív patřil k největším stadiónům na světě – pojmul přes 200 000 diváků – po rekonstrukci se do něj dnes vejde „jen“ něco přes 70 000 lidí. Kromě toho, že se na stadiónu odehrávají různé zápasy brazilské fotbalové ligy (brazilské fotbalové kluby neznám, utkvělo mi v paměti pouze jméno Flamengo, které je prý nejslavnějším klubem v Brazílii vůbec), se tu konalo také mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a při letních olympijských hrách v roce 2016 se tu konal zahajovací i závěrečný ceremoniál a také fotbalový turnaj mužů i žen. Přidávám některé fotky z internetu z ceremoniálu LOH.