Tigre je malé městečko asi dvacet kilometrů na sever
od Buenos Aires. Podle mého průvodce se město jmenuje podle jaguárů, kterým se
v Latinské Americe někdy říká „tigres“ a kteří prý toto místo ještě na
začátku 20. století obývali. Městečko je známé hlavně tím, že leží u delty
jedné z nejdelších a nejdůležitějších řek v Jižní Americe – řeky
Paraná. Prvním, ale velmi letmým seznámením s deltou pro mě byl už pohled
z okénka letadla při cestě na vodopády Iguazú (nebojte, článek o nich se
také chystá! :-)).
Fotka není moc kvalitní, ale lépe to vyfotit nešlo, protože jsme seděli nad křídlem (což je asi vidět :-D).
Do Tigre se dá pohodlně dojet vlakem za neuvěřitelných
6 pesos (tedy asi 10 Kč) – neuvěřitelná cena na to, jak je v Argentině
draho a na to, že cesta trvá asi 50 minut. Vlaky jezdí docela často (není třeba
hledat časy odjezdů předem) a vyrážejí ze stanice Retiro, tedy
z nejdůležitějšího vlakového nádraží v Buenos Aires (které se nachází
hned vedle slumu „Villa 31“). Po cestě do Tigre se projíždí severními
předměstími Buenos Aires, tedy bohatší částí města. To je znát na první pohled,
všechny domy tu vypadají tak trochu méně ošuntěle než domy v jižním
předměstí. V případě Buenos Aires se tak dá mluvit o bohatém severu a
chudém jihu.
Co se týče počtu lidí, které v Tigre potkáte, asi
hodně záleží, jestli se na výlet vydáte v pracovní den, nebo o víkendu. My
jsme jeli na Velký pátek, který je tu státním svátkem, a stejný nápad mělo
zřejmě hodně lidí, protože odpoledne bylo město doslova narvané. To nám ale
nevadilo a výlet jsme si užili i tak.
Abyste si deltu Paraná mohli dosyta vychutnat, samotná
procházka po Tigre vám stačit nebude. Je lepší zaplatit si jednohodinou
(případně dvouhodinovou) exkurzi lodí, která vás zaveze do různých bočních
ramen delty. Byla jsem překvapená, že exkurze ani nebyly příliš drahé –
jednohodinová, na kterou jsme se vypravili, stála 100 pesos (tedy přibližně 160
– 170 Kč). Delta je tvořena mnoha ostrůvky, na kterých během cesty uvidíte
spoustu rekreačních domků a občas dokonce malé pláže. Bohatší obyvatelé Tigre a
Buenos Aires tady mají víkendové domky, čemuž se vůbec nedivím – také jsme hned
měli chuť se na ostrůvkách zastavit a strávit tam několik hodin. Ruch Buenos
Aires se odtud zdá být vzdálený stovky kilometrů.
Když už jste v Tigre, samozřejmě stojí za to
navštívit také samotné městečko. Nejhezčí je procházka kolem řeky, kde se
koncentruje velké množství restaurací a je tu také například muzeum maté (do
kterého jsme ale nešli). Dalším lákadlem Tigre je velké tržiště, kde se dá
sehnat snad úplně všechno.
Všudypřítomné Malvíny! Po dvou měsících už tvar ostrovů bezpečně poznám. :-D
Protože jsme v Tigre byli zrovna v krásný
slunečný den, užívaly jsme si s Barčou polehávání v parku a
vychutnávaly si sluneční paprsky. Jirka měl docela naspěch, protože chtěl jít
večer na jakýsi velikonoční pochod (Velikonoce tu šly celkově mimo mě, nemám je
ráda a neslavím je; navíc mi přijde, že v Argentině jsou Velikonoce
spojené v podstatě jen s častější návštěvou kostela než v běžné
dny). Nechaly jsme ho tedy jet napřed a ještě jsme si chvíli užívaly tepla.
Zpátky jsme se vypravily vlakem, kterému se říká „Tren
de la Costa“, tedy „pobřežní vlak“. Už před nástupem jsme měly strach, že se
vůbec nevejdeme dovnitř – nejezdil zrovna často a před všemi dveřmi se tísnilo
docela dost lidí. Nakonec jsme se nejen dostaly dovnitř, ale dokonce jsme si
sedly. Vlak nás vůbec nic nestál (lístek jsme si nikde nekoupily a nikdo nikde
nic nevybíral), ale nejel až do Buenos Aires – na konečné jsme musely vystoupit
a přestoupit na vlak, kterým jsme přijely ráno do Tigre. Ve vlaku jsem si
koupila 4 avokáda za 15 pesos (tedy jedno avokádo asi za 7 Kč), což je velmi
výhodná cena! V supermarketu tu jedno avokádo vyjde zhruba na 25 pesos.
Zklamáním bylo jen to, že všechna avokáda byla tvrdá jako kámen a jedno
z nich změklo až dneska, tedy přibližně po týdnu. Je ale dobré a doufám,
že ho budou následovat i ostatní. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat