Slunce, maté, tango: Nebe a peklo v paláci Barolo

V jedno deštivé pondělí jsme se s Barčou vypravily na prohlídku budovy, na kterou jsem měla už delší dobu zálusk: palác Barolo. A protože je dneska také deštivo, pustím se do článku o této návštěvě.

Pokud jste četli článek o Montevideu a máte dobrou paměť, vzpomenete si, že jsem se o paláci Barolo už zmiňovala – v Montevideu leží velmi podobný palác s názvem Salvo. (Pokud si nevzpomínáte, není divu, protože jsem se o něm zmiňovala jen jednou, a to velmi letmo). Jak při prohlídce paláce Salvo v Montevideu, tak i při prohlídce Barola v Buenos Aires průvodce (v druhém případě průvodkyně) říkal, že paláce byly údajně postaveny tak, aby bylo z jednoho na druhý vidět přes záliv a mohly na sebe svítit majákovým světlem. To je prý ale nesmysl, protože kvůli zakřivení země by na sebe paláce ani teoreticky dohlédnout nemohly. Jisté je však to, že oba postavil architekt Mario Palanti.

Mnohé atrakce v Buenos Aires jsou zdarma, to však neplatí o paláci Barolo. Můžete si vybrat z několika okruhů, přičemž nejlevnější z nich (který jsme si vybraly my) stojí 220 pesos (tedy necelých 400 Kč). Je to pálka, ale když už jste nějakou dobu v Buenos Aires, nemůžete si dovolit palác nenavštívit (i když bych se vsadila, že většina výměnných studentů o jeho existenci ani neví, natož, aby ho kdy navštívili; přijde mi, že velká část z nich jsou turističtí ignoranti, dá-li se to tak nazvat :-D).

Při prohlídce paláce Barolo nám průvodkyně na několika místech vysvětlovala symboliku paláce, který je spojen s Dantovou knihou Božská komedie. Ta je rozdělena na díly Peklo, Očistec a Nebe – stejně tak je rozdělena celá budova (několik prvních pater tvoří peklo, později jsme procházeli očistcem a na vrcholu budovy najdete nebe). A proto také název tohoto článku. :-)

Během prohlídky nám průvodkyně (která mi vzhledem hodně připomínala Laurine – kdo neví – mojí francouzskou kamarádku) ukázala několik pater budovy, která je plná kanceláří. To je jeden z rozdílů oproti Salvu v Montevideu – to slouží jen jako residenční palác, dodnes jsou v něm (řekla bych asi drahé) byty. Několikrát jsme použili výtah (ačkoliv to bylo pouze den po „incidentu“ s výtahem v Barči ubytování) a nakonec jsme se dostali až na vyhlídku v posledním patře. Sice bylo deštivo a nevlídno, i přesto byly výhledy úchvatné – ačkoliv jsme s Barčou uznaly, že z výšky je celé město docela ošklivé; fasády jsou odrbané, střechy neupravované. A do toho ten déšť. Směrem ke Kongresu jsem se ale nemohla vynadívat. :-)

Nakonec jsme vystoupali až na úplný vrchol a celá skupinka si sesedla kolem bývalého majáku. Ten už dnes svému účelu neslouží a v jednu chvíli bylo jeho použití dokonce zakázané, protože způsoboval nehody lodí – maják ani zdaleka neleží přímo u pobřeží a lodě si asi myslely, že ještě nejsou u břehu. Dneska už maják zase funguje, ale pouští se pouze jednou denně – každý den při poslední prohlídce zhruba ve 20:30. Několik dní po prohlídce (po návštěvě pizzerie) jsme šly s Barčou okolo Barola (které se nachází opravdu kousek od jejího, ale i mého ubytování) a napadlo nás, že si počkáme na rozsvícení majáku – to nakonec proběhlo až kolem 9. hodiny, kdy jsme čekání už chtěly vzdát. Maják svítil opravdu jen chvíli, ale když už jsem v Buenos Aires, chci vidět všechno, co trochu zavání zajímavostí. :-)

A na závěr nějaké fotky z naší návštěvy:

Tady vidíte, jak palác vypadá zvenku. Tuhle fotku jsem fotila hned první den v Buenos Aires a myslím, že tady na blogu už někde je. :-)

Barolo je všude krásně zdobené, takže jsem fotila i podlahu. :-)

Zajímavý detail - vstup do výtahu a "kompas", který ukazuje, ve kterém patře výtah zrovna je.

Výhledy z vyhlídky na vrcholu budovy. Vepředu náměstí s argentinským kongresem, v popředí červená věžička budovy Inmobiliaria.

Město vypadá za deště pochmurně.. nejen z vrchu, ale i v ulicích. Ale na druhou stranu si říkám, že to asi každé město. :-) I tak mě nepřestává fascinovat!

Podle tohoto pohledu jsme usoudily, že Buenos Aires není jenom hezké...

Na vrchu Barola okolo majáku.

Pohled z terasy na nejvrchnější patra budovy. Barolo má celkem 22 pater - číslo, které je opět spojeno s Dantem (každý zpěv v Božské komedii má 22 slok).