Slunce, maté, tango: Neděle s dinosaury a jinou zvěřinou

Poslední dobou toho mám hodně do školy, takže už netrajdám po městě tak bezstarostně jako dřív. Přesto si ale téměř každý den vyhradím nějaký čas na shlédnutí nějaké památky či místa, které mám v seznamu míst, které chci navštívit (ano, takový seznam si skutečně vedu!). Dnes odpoledne padla volba na Muzeum přírodních věd, které se nachází, stejně jako hřbitov Chacarita, o kterém je minulý článek, několik stanic metrem B na západ od centra města.

První věc, která mě na muzeu překvapila, byla docela dlouhá fronta na lístky před vchodem. Nekonala se zde žádná akce, nenabízela se žádná speciální sleva – bylo běžné nedělní odpoledne, které se prostě spousta lidí rozhodla strávit vzděláváním se o fauně naší planety. :-) Musím říct, že se mi to v žádném jiném muzeu v Buenos Aires (a to už jsem jich minimálně deset navštívila) nestalo.

Celé muzeum je docela velké a překvapivě jsme v něm strávili přes dvě hodiny. První místnost mě až tak nezaujala, protože pojednávala o geologii a vystavovala rozsáhlou sbírku různých kamenů. Nejzajímavější z celé místnosti pro mě byl velký model planety Země.

Další místnosti ale byly zajímavé víc než dost – vystavovaly nejrůznější vycpaná zvířata a také kostry těchto zvířat. V jedné místnosti jste si tak mohli prohlédnout vycpaného lva, leoparda nebo žirafu a v další místnosti jste si prohlédli jejich kostry. Místnosti byly tematicky rozdělené na savce, africké savce, ptáky, obojživelníky a plazy, motýly a další hmyz a vyhynulá zvířata (úžasné kostry dinosaurů!). Hodně mě zaujala například vycpávka zvířete jménem coatí – ano, to je ten nosál, co nás otravoval na Iguazú. :-) Úžasné byly také kostry různých velryb nebo mrože, hodně se mi líbila celá sekce ptáků a již zmínění dinosauři. Kromě toho, že jsem si prohlédla zvířátka a dozvěděla se něco o zvířectvu (nejen, i když zejména) Argentiny, celá prohlídka pro mě byla zajímavá i z hlediska španělštiny; zopakovala jsem si, jak se řekne veverka, ježek, mravenečník, lenochod, netopýr a podobně. Také jsem se přiučila (nebo si oživila) slovíčka typu krunýř, kly, ploutve a podobně. Jen mě mrzí, že jsem u sebe neměla žádný sešit a papír – ráda bych si vše psala, abych to zase hned nezapomněla. Slíbila jsem si, že dnes večer (tedy nejspíš po napsání tohoto článku :-)) se na to vrhnu – budu si vyhledávat různá méně typická zvířata a jejich části ve slovníku a zapisovat si. Sice mi přijde, že jsem se hodně zlepšila ve výslovnosti, porozumění a celkově plynulosti projevu, ale slovní zásobu týkající se zvířat jsem si zatím moc nerozšířila. :-)

Nyní se můžete pokochat fotkami, které jsem v muzeu pořídila.