Poslední dobou toho mám hodně do školy, takže už
netrajdám po městě tak bezstarostně jako dřív. Přesto si ale téměř každý den
vyhradím nějaký čas na shlédnutí nějaké památky či místa, které mám v seznamu
míst, které chci navštívit (ano, takový seznam si skutečně vedu!). Dnes
odpoledne padla volba na Muzeum přírodních věd, které se nachází, stejně jako
hřbitov Chacarita, o kterém je minulý článek, několik stanic metrem B na západ
od centra města.
První věc, která mě na muzeu překvapila, byla docela
dlouhá fronta na lístky před vchodem. Nekonala se zde žádná akce, nenabízela se
žádná speciální sleva – bylo běžné nedělní odpoledne, které se prostě spousta
lidí rozhodla strávit vzděláváním se o fauně naší planety. :-) Musím říct, že se mi to v žádném jiném muzeu v Buenos Aires (a to už
jsem jich minimálně deset navštívila) nestalo.
Celé muzeum je docela velké a překvapivě jsme v něm
strávili přes dvě hodiny. První místnost mě až tak nezaujala, protože
pojednávala o geologii a vystavovala rozsáhlou sbírku různých kamenů. Nejzajímavější
z celé místnosti pro mě byl velký model planety Země.
Další místnosti ale byly zajímavé víc než dost –
vystavovaly nejrůznější vycpaná zvířata a také kostry těchto zvířat. V jedné
místnosti jste si tak mohli prohlédnout vycpaného lva, leoparda nebo žirafu a v další
místnosti jste si prohlédli jejich kostry. Místnosti byly tematicky rozdělené
na savce, africké savce, ptáky, obojživelníky a plazy, motýly a další hmyz a
vyhynulá zvířata (úžasné kostry dinosaurů!). Hodně mě zaujala například
vycpávka zvířete jménem coatí – ano, to je ten nosál, co nás otravoval na
Iguazú. :-) Úžasné byly také kostry různých velryb nebo mrože, hodně se mi líbila celá
sekce ptáků a již zmínění dinosauři. Kromě toho, že jsem si prohlédla zvířátka
a dozvěděla se něco o zvířectvu (nejen, i když zejména) Argentiny, celá
prohlídka pro mě byla zajímavá i z hlediska španělštiny; zopakovala jsem
si, jak se řekne veverka, ježek, mravenečník, lenochod, netopýr a podobně. Také
jsem se přiučila (nebo si oživila) slovíčka typu krunýř, kly, ploutve a
podobně. Jen mě mrzí, že jsem u sebe neměla žádný sešit a papír – ráda bych si
vše psala, abych to zase hned nezapomněla. Slíbila jsem si, že dnes večer (tedy
nejspíš po napsání tohoto článku :-)) se na to vrhnu –
budu si vyhledávat různá méně typická zvířata a jejich části ve slovníku a
zapisovat si. Sice mi přijde, že jsem se hodně zlepšila ve výslovnosti,
porozumění a celkově plynulosti projevu, ale slovní zásobu týkající se zvířat
jsem si zatím moc nerozšířila. :-)
Nyní se můžete pokochat fotkami, které jsem v muzeu
pořídila.
Omlouvám se za velký nával fotek. Pokud jste dočetli (a doprohlíželi) až sem, smekám! :-)
