Tento týden
je posledním týdnem, kdy budu chodit na kurz španělštiny. Ve čtvrtek píšeme
závěrečný test, v pátek je povinný orientation day (kde nám řeknou různé
věci o kurzech, o docházce a podobně) a od příštího týdne mi začne naostro
škola. Prozatím mám schválené tři předměty, které budu studovat, čtvrtý se mi
bohužel překrývá s jiným, takže momentálně hledám náhradu, kterou mi bude
muset schválit proděkan na VŠE.
V rámci
kurzu španělštiny jsme již podnikli dvě kulturní vycházky – jednu
s průvodkyní po centru města a druhou do Parque de la Memoria; o obou
vycházkách už jsem tady dřív psala. Dneska dopoledne jsme měli ve škole kurz a
odpoledne jsme se vydali na třetí, poslední vycházku – tentokrát na prohlídku
Teatro Colón. Teatro Colón je určitě nejznámnější a také největší divadlo
v Buenos Aires; říká se, že je dokonce jedním z nejlepších divadel na
světě. Nehraje se v něm činohra, ale balet, opera a také se zde konají
koncerty vážné hudby.
Super je, že
se tohle divadlo nachází jen tři bloky od našeho bydlení (pořád nevím, jestli
to nazývat kolej/domov/byt…?). Ze školy jsme tak stihli dojet domů, vyložit
učení, naplnit žaludky a pak jsme pokračovali k divadlu. Prohlídka
s průvodcem trvala přibližně hodinu a byla ve španělštině (i když je možné
ji absolvovat také v angličtině). Vstupné pro studenty činí 45 pesos, ale
my jsme nic neplatili, zřejmě to za nás zaplatila škola v rámci kurzu.
Nejdřív vám
ukážu, jak divadlo vypadá zvenku:
V rámci
prohlídky jsme navštívili foyer (vstupní halu se schodištěm) a přilehlé
prostory, ve kterých diváci o přestávkách mohou popíjet a také se tam konají
příležitostné výstavy.
Vrcholem
prohlídky byla určitě prohlídka hlavního sálu, který pojme skoro 3000 osob a je
tedy větší než například La Scala v Miláně nebo Opera Garnier
v Paříži. Průvodce mluvil srozumitelně a zajímavě – ukázal nám například
prezidentskou lóži, ze které je sice mizerný výhled, ale zato je situována tak,
aby z ní byl prezident viděn všemi přítomnými. Opačnými místy jsou místa
pro vdovy, na které z hlediště naopak není vidět vůbec – dříve se
neslušelo, aby se vdovy brzy po smrti manžela bavily v divadle, nesměly
tedy být vůbec viděny. Průvodce nám také ukázal, kde je při koncertech nebo
baletu umístěn orchestr a dodal, že pondělí je ideálním dnem na návštěvu
divadla, protože je to den, ve který se nikdy nehraje a prohlídka tedy může
probíhat bez omezení (jindy třeba v sále vůbec není vidět, protože probíhá
zkouška světel).
Hned po
prohlídce jsme se šli podívat na nedalekou synagogu, která je největší
v Buenos Aires. Vyfotili jsme si jí zvenku, zevnitř se asi dá také
navštívit, ale jen v určité dny a hodiny. Tak třeba jindy. :)
Hodně mě
zaujali holubi na elektrickém vedení hned vedle:
Nakonec
chtěl ještě Jirka vidět schéma tanga na jedné z okolních ulic. Na chodníku
je vytvořeno schéma, podle kterého se klidně můžete naučit základní kroky tanga
– jsou tam zobrazeny kroky pro muže i ženu a jejich pořadí. Má to ale jednu
chybu – ulice je docela rušná a kdybyste si tanec chtěli vyzkoušet, dost
blokujete provoz na chodníku.
Na konec
jeden poznatek – Argentina je zemí stávek. Stávkuje a protestuje se tu pořád a
neustále, ulice jsou věčně zablokované a lidé nespokojení. Dnes, zítra a
pozítří budou probíhat velké protesty učitelů – stávkují za vyšší platy a
škola, která měla začínat tento týden, začne až později (jako prý každý rok).
Myslím, že kdo to ocení určitě, jsou argentinské děti. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat