V pátek
večer jsem byla na party u kamaráda Ollieho z kurzu. Jirka nešel, což jsem
docela uvítala, protože je pravda, že s ním opravdu nechci trávit 24 hodin
denně, což mu také poslední dobou občas dávám najevo (přeci nemusíme chodit
spát ve stejnou dobu, nakupovat stejné potraviny, chodit stále spolu na stejná
místa).
Ollie je
Australan a musím říct, že je z celého kurzu ve španělštině asi nejslabší.
Naštěstí je tu ještě angličtina, takže se s ním povídat dá. :) Zároveň mi občas přijde takový
zmatený, například v pátek zapomněl na to, že máme kurz už dopoledne, i
když jsem mu to den předtím připomínala. Když jsme byli v pátek u něj,
zase se mu stalo to, že si vylil do notebooku pivo. Jinak je ale fajn. :)
Dnes
(sobota) dopoledne jsem skypovala s babičkou a dědou, konečně jsme se
domluvili na čase a mohli jsme si popovídat. Pak jsem si vařila k obědu
čočku s párkem a vyprala jsem pár kousků oblečení. Na odpoledne jsem žádný
speciální program vymyšlený neměla, ale věděla jsem, že chci jít někam sama –
prostě být sama a dělat si, co já sama chci. Nakonec jsem se rozhodla, že
navštívím oblast, která se jmenuje Reserva Ecológica Costanera Sur. Leží úplně
na východě Buenos Aires a k dopravě tam jsem využila částečně autobus a
částečně (možná z větší části) vlastní nohy. Rezervaci jsem našla a pak
jsem se už jen mohla kochat klidem a přírodou, která Buenos Aires vůbec
nepřipomíná.
Kašna, která
se jmenuje Nereidas a nachází se hned u vstupu do rezervace:
Malby na
zdech, které jsem vyfotila cestou do rezervace:
Do rezervace
nesmí zvířata, takže pejskaře tu nepotkáte; naprosto tu převládají běžci všeho
druhu a pak také rekreační jezdci na kole. Našlo se tu ale i několik lidí,
kteří se, stejně jako já, chtěli hlavně projít a třeba si dát maté (to už ne
jako já, i když si chci svůj vlastní hrníček na maté koupit a také si ho začít
dělat). Laviček je tu každopádně dost, cvrlikají tu ptáčci a můžete
v klidu zapomenout na ruch velkoměsta, i když jste jen pár set metrů od
centra.
Podařilo se
mi vyfotit i malého ptáčka s červenou hlavičkou (nevím ale, jestli je na
fotce dobře vidět).
Rezervace se
nachází hned u Río de la Plata, což je sice teoreticky řeka, ale prakticky
podle mě už skoro moře. Táhne se od nevidím do nevidím a tvoří se na ní vlny,
tak jakápak řeka. :-D Akorát je kontaminovaná, takže koupání tu nehrozí.
V rezervaci
jsem strávila asi dvě hodiny. Pak lehce sprchlo a vydala jsem se zpátky přes
Puerto Madero (přístav, o kterém už tu samostatný článek také byl). V Puertu
Maderu jsem fotila lodě a zajímavé sochy.
Protože se
mi ještě nechtělo domů a navíc už hezky svítilo sluníčko, řekla jsem si, že
toho využiju a ještě jsem si zašla k budově ministerstva obrany, na kterou
jsem měla už nějakou dobu spadeno.
Hned vedle
je park, ve kterém stojí socha Peróna – bývalého prezidenta Argentiny, po
kterém je například pojmenovaná ulice, kde bydlíme. :-D
Kromě Peróna
tu však stojí i jiné „sochy“…. :)
A protože se
mi ani potom ještě nechtělo domů, rozhodla jsem se, že si ještě projedu celou
linku metra A, dám za to nějakých 7 pesos a budu mít ještě na dobrou hodinku o
zábavu postaráno. Je to nejstarší linka metra v Buenos Aires, což na
soupravách není vůbec znát – jsou moderní, rozhodně mi přišly modernější než
linka D. Ale stanice jsou takové starobylé.
Nakonec se
s vámi podělím ještě o fotky ze středečního odpoledne, kdy jsme
v rámci kurzu vyrazili do Parque de la Memoria, parku, který je nedaleko
školy. Nechtěla jsem z toho dělat samostatný článek, protože nemám moc
fotek. Tento park byl vytvořen na památku obětem vojenské diktatury v 70.
a 80. letech. Postupně přibývají různé tématické sochy a také jména obětí,
kterých je údajně kolem 30 000 (ale jmen na památníku je zatím kolem
9000). Prohlídka probíhala s výkladem mladé průvodkyně, ale vzhledem
k tomu, že bylo asi tak 35 stupňů ve stínu, se výklad trochu zcvrknul, což
mi ale nevadilo, protože se do parku někdy určitě dojdu podívat ještě sama a
v klidu si vychutnám nejen park, ale třeba i výhledy na řeku Río de la
Plata. :)
..... A co jste dělali v sobotu vy? :)
Ta rezervace vypadá krásně! :-) Hned jak jsem viděla fotky, tak jsem si říkala, jestli je to řeka nebo moře? Protože to vypadá jako moře, ale zase jsi psala, že město není vyloženě na pobřeží :-D
OdpovědětVymazatJinak já jsem byla v sobotu konečně v Londýně a určitě o tom dneska taky napíšu článek :-)
Přesně, taky mi to přijde jako moře, i když takové hodně špinavé. Ale oficiálně je to ještě řeka, tak budiž. :D Na článek se těším, viděla jsem nějaké foto na instagramu. :)
OdpovědětVymazatKlári, čím je ta řeka kontaminovaná? :D
OdpovědětVymazatJinak co jsem dělala v sobotu 4.3. už vůbec nevím :( Asi budu muset číst fakt větší rychlostí, vůbec nestíhám..
Dančo, hlavně odpadkama, to je vidět na první pohled, ale jinak vlastně ani nevím! Ta hnědá barva zrovna teda kontaminací není, ta je vysokým obsahem železa.
VymazatJinak teď třeba tolik článků najednou nebude, protože musím začít něco dělat do školy, takže to třeba doženeš :-D