Na mém blogu
jste se již několikrát mohli seznámit s Casa Rosada, tedy Růžovým palácem.
Jak jsem už psala, je to sídlo prezidenta, který zde ale pouze pracuje, žije
jinde. Casa Rosada je možné také navštívit, je třeba se ale předem
zaregistrovat, vyplnit jméno a příjmení, číslo pasu, zemi, ze které jste a
vybrat si termín. Prohlídky se konají jen o víkendu, zato každou čtvrthodinu od
10 do 18 hodin. Alespoň tedy prohlídky ve španělštině, prohlídky
v angličtině méně často. My si však věříme a vyrazili jsme na prohlídku ve
španělštině (a taky jsme všemu rozuměli, takže už si opravdu dobře zvykáme!) :)
Argentinci a
vůbec všichni latinos jsou pověstní svojí nedochvilností; když prohlídka začíná
v 10 hodin a máte být na místě 20 minut předem, znamená to, že chvilku po
desáté se teprve začnou otevírat brány paláce. Ale je tu horko a všichni
pracují tak nějak pomaleji. Budiž. :)
Prohlídka trvá
něco kolem 40 minut a je možné během ní fotografovat. To jsem také dělala,
abych vám sem mohla dát nějaké fotky (hlavně pro Barču, která se Casa Rosada
určitě také chystá navštívit). Během prohlídky jsme navštívili hodně míst,
například Salón Eva Perón, slavný prezidentský balkón, ze kterého se zdraví a
v minulosti zdravili s obyvateli Buenos Aires nejen prezidenti, ale
například také papež, Maradona atd.
A tady
zmiňovaný Salón Eva Perón:
Uprostřed
paláce se nachází takový dvůr, na kterém rostou palmy a další rostliny. Je tam
příjemný chládek a všichni se tam fotí.
Dál vám
ukážu sál, který se nazývá Bílý a koná se v něm většina slavnostních akcí
v Casa Rosada, například slavnostní přísaha nového prezidenta před
nástupem do funkce.
Nakonec
vkládám další fotky, které jsem při prohlídce pořídila.
Ačkoliv bylo
úmorné vedro, rozhodli jsme se, že rovnou zajdeme do blízkého muzea
Bicentenario, které připomíná 200 let od argentinského získání nezávislosti
(bylo to v roce 1816). Je tu příjemný chládek a můžete se seznámit se
všemi prezidenty Argentiny v uplynulých dvou stech letech, je to tedy
výborné místo pro cizince, kteří toho o Argentině zatím moc neví (jako třeba já
:-D).
Nakonec se
s vámi musím podělit o to, jak jsem vyřešila problém s jídlem do
školy. Mohlo to být jídlo typicky české nebo argentinské, klidně i koupené.
Abychom se s tím nemuseli dělat a moc neutráceli, koupili jsme pro každého
z kurzu plus učitelku (tedy celkem osm) croissantů s máslem, které
jsou tu typickou sladkostí a říká se jim „medialunas“, doslova půlměsíčky. Aby
toho nebylo málo, raději jsme přikoupili bagety, které jsme nakrájeli na kousky
a k nim jsme koupili „dulce de leche“, což je místní obdoba nutelly a také
je to tu dost oblíbené a typické, tak snad to bude mít úspěch. Určitě dám
vědět. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat