Doprava v Buenos Aires

Jak jsem již zmiňovala v některém z minulých článků, Buenos Aires je obrovské město. Chůze je sice zdraví prospěšná, abyste však v Buenos Aires všechno oběhali pěšky, pořádně byste se nachodili. Proto si dnes povíme něco o dopravě po městě.

V rámci veřejné dopravy fungují v Buenos Aires dva dopravní prostředky: autobusy a metro. Žádné tramvaje, trolejbusy a podobně tu nenajdete. Kromě toho je samozřejmě možné pohybovat se pěšky, vlastním autem, taxíky (které jsou v Buenos Aires žlutočerné) nebo takzvanými remises – v podstatě pronajatými auty s řidiči (drahá záležitost, i když mnoho lidí tuto možnost volí při cestě z mezinárodního letiště).

Autobusy se v Argentině nenazývají búses nebo autobúses, jako je tomu ve Španělsku, ale colectivos nebo slangově bondis. Buenos Aires se může pochlubit skutečně hustou a propracovanou sítí bondis, které jezdí poměrně často (dle mé prozatímní zkušenosti). Na stránce www.comollego.com.ar (obdoba našeho idosu) je možné vyhledat spoje z místa A do místa B, aniž byste znali název zastávky (stačí prostě zadat adresu nebo název turistické zajímavosti). Zrada ale je, že v Buenos Aires neexistují jízdní řády – jak říká naše učitelka španělštiny, musíte si sami po čase vychytat, kdy zhruba autobusy jezdí a nebo mít prostě štěstí. Dost často se stává, že vidíte po ulici jet tři až pět autobusů stejné linky za sebou. Zrovna dnes jsem bondi využila a místo slibovaných 13 minut trvala cesta skoro půl hodiny kvůli příšerným zácpám v centru. Řidiči jsou dost otrlí, hodně se tu troubí, předjíždí zprava i zleva a podobně. 

Zde můžete vidět typický místní autobus – mnoho z nich hraje všemi barvami a svítí různě barevnými světli, někdy mi připadají jako pojízdný cirkus. Moderní nejsou ani náhodou, často je v nich nedýchatelné horko nebo naopak přehnaná zima z klimatizace. A jezdí většinou dost plné. V noci jsou autobusy také jediným dopravním prostředkem, kterým se můžete po Buenos Aires svézt – metro jezdí pouze asi do 22:30. Jediné, na co nesmíte zapomenout, je zvednout ruku - všechny zastávky jsou tu tak trochu na znamení. :) Ještě se mi ale nestalo, že by autobus na některé nezastavil (i když pravda, některé jsou dost bídně značené, tak jsem si třeba ani nevšimla, že jsme nějakou míjeli; něco jako vyhlášení příští stanice tu v autobusech absolutně nefunguje - pouze v metru, a to ještě tak v každém třetím; zkrátka pouze v novějších vozech).

Co se týče placení, pro autobusy i metro platí, že není možné si předplatit například měsíční jízdné, tak, jak to známe z Česka – není jiná možnost než platit za každou jízdu. Jedna jízda autobusem stojí 6-6,50 pesos, metrem 7,50 pesos (1 peso = 1,6 korun). Samotná platba se realizuje prostřednictvím kartičky SUBE, která je přenosná (není na jméno a je tak možné, aby několik osob jelo na jednu kartičku) a která stojí 40 pesos. Kartička se v autobuse přiloží ke žluté krabičce (podobně jako v Praze) a z karty se automaticky odečte příslušná suma. V metru se karta přikládá také, a to k turniketu, který pak pouští dovnitř. Něco jako revizoři tu tak zřejmě neexistuje.

Metro se španělsky řekne normálně metro, ale v Buenos Aires mu nikdo neřekne jinak než subte (zkratka od subterráneo, tedy podzemní dráha). Subte je oficiální název, který se používá pouze pro metro v Buenos Aires a tento název uvidíte i ve všech stanicích.

Buenosaireské metro má šest linek – A, B, C, D, E a H. My pro cestu do školy využíváme linku D, tedy zelenou linku. Shodou okolností se stanice této linky nachází nedaleko od našeho ubytování a linka zároveň jede do stanice, odkud jezdí každých 20 minut školní autobus (zatím jezdí jen několikrát denně, protože ještě nezačal semestr; pak by měl jezdit zmiňovaných každých 20 minut).

Metro rozhodně není příliš moderní, a to ani vlaky, ani stanice. Říká se, že zdejší metro je nebezpečné, co se týče krádeží, zatím takový pocit ale nemám (nechci to zakřiknout J). Myslím, že když si člověk své věci rozumně hlídá, nic se mu nestane, rozhodně nebývá ani tak přeplněné jako třeba pražské metro.

Zde vidíte mapku buenosaireského metra, bydlím na lince D (zelená) u stanice Tribunales.

Dál už vás nebudu zatěžovat zdlouhavým psaním, ale na ukázku vložím fotky stanic na lince D (jinou linkou jsme zatím nejeli). Tyto fotky jsem pořídila dnes cestou ze školy, kdy jsme vystupovali prakticky v každé stanici, abychom si vyfotili, jak jednotlivé stanice vypadají. Některé jsou opravdu zajímavé, posuďte sami.

Messi je všude. Jak ale říká paní učitelka Augustina, osobně si myslí, že lepší byl Maradona. Fotbal je tu prý ale špinavý a zkorumpovaný a víc než sport je to obchod.....

Ukazatel ukazuje, za kolik minut přijede další vlak (rozhodně není přesný na vteřiny jako ukazatel v pražském metru, vše je tady spíš orientační....). I ve špičce je minimální interval dvě minuty, spíš ale tři, čtyři.