Do zoo!

Dneska nám už zase odpadla hodina (ta stejná, jako v pondělí). Ne že bych z toho neměla radost – právě naopak, otevřela se mi tak možnost jít odpoledne poznávat město, navíc dneska konečně pořádně svítilo sluníčko (i když už nemá takovou sílu). Rozhodla jsem se, že vyrazím do místní zoologické zahrady – tedy vlastně bývalé zoologické zahrady; dneska se areál jmenuje „Ecoparque“ („ekopark“) a podobně jako celé město se tváří, že je velmi ekologický. Bývalá zoo už nevyhovovala, a tak se nyní postupně opravuje a předělává a některá zvířata jsou vypouštěna na svobodu. Musím říct, že návštěvu ekoparku jsem docela zvažovala – vstupné činí neuvěřitelných 245 pesos a podle recenzí už tam stejně moc zvířat nežije. Protože bych to ale nebyla já, abych neprozkoumala všechno, co se dá, stejně jsem ta nakonec šla. A protože jsem neměla žádná, ale vůbec žádná očekávání, park nakonec překonal mé očekávání a přirovnala bych ho třeba k zoo v Jihlavě, která se mi líbí (až na to, že je do ní asi čtyřikrát nižší vstupné). :-D

V zoo jsem docela dost fotila (se záměrem mít hodně fotek na blog – už jsem tím trošku deformovaná), takže vám teď můžu ukázat zvířata, která jsem viděla.

Po celé zoo volně pobíhaly desítky mar stepních - zvířat, která žijí jen v Argentině (a já je znám z jednoho pexesa, které mám doma). :-D

Plameňáci - jezírko s nimi je umístěné hned na začátku parku. Jak jsem psala, neměla jsem od zoo absolutně vůbec žádná očekávání - takže jsem si nejdřív myslela, že jsou plameňáci vrcholem návštěvy. :-)

... v jezírku plavaly také rybky :-)

Kvůli již zmiňovanému nízkému očekávání jsem na začátku fotila opravdu všechno - třeba chodníček s vyobrazením různých zvířecích stop.......... :-)

Zoo bylo vyhlášený národní historickou památkou - kromě samotných zvířat jsou tu důležité i stylové historické budovy (některé, nutno dodat, docela zchátralé.......), které dotvářejí zdejší atmosféru.

A zde informační tabule a mara stepní - "el orgullo nacional" - národní hrdost. :-) No jo, to už jsem si všimla, že Argentinci jsou opravdu hrdý národ... umí být hrdí na Malvíny, na vlajku (ano, tento měsíc zde budeme mít státní svátek - Den vlajky), na maru stepní. :-D

Již zmiňovaná kolonie plameňáků

Tento strom jsem musela vyfotit - má na sobě stejné plody, jako ty, o kterých jsem už jednou psala - a které pořád nevíme, co jsou zač. (Ten plod jsme utrhli a už ho máme doma tři týdny - zatím stále nezměkl). :-D

A první velké zvíře - medvěd!

Kromě "obyčejných" medvědů má zoo ve výbězích také tři medvědy "brejlouny" - osos de anteojos - kteří žijí právě a jen v Jižní Americe.

Fleky kolem jejich očí vypadají, jako by medvěd měl na sobě brýle.

Další zástupce velkých živočichů - lvice bílá.

Mravenečník!! Jedno ze zvířat, které mě v zoo zaujalo nejvíc. :-)

Pro mnohé návštěvníky jsou jistě vrcholem expozice dva sloni...... :-)

Černý panter.

... ano, ten černý flek, to je on. :-))

Jihoamerický tapír

Dle mého průvodce se v zoo můžete naučit rozeznávat od sebe lamy, vikuně, guanaky a alpaky. No, nenaučila jsem se to. :-D Každopádně si pamatuji, že toto zvíře na fotce je vikuňa, další z typických argentinských zvířat.

Bizoni

Zvídavý emu :-))

... a opět mara. Roztomilé zvířátko :-))

Jedna z ukázek místní architektury.... :-)

Nosorožci se mi také hodně líbili... no, tohoto nosorožce jsem zrovna zachytila, jak vykonává potřebu. :-)

Žirafy jsou někdy vidět dokonce i z ulice vedle zoo.

Somálské kozy.... dvoubarevnou srstí se prý maskují proti nepříteli.

A zde jedna lama - nebo alpaka - nebo guanaka? ... :-)

Po zoo se volně procházelo několik pávů.

Nemůžu si do třetice všeho dobrého odpustit fotku mar stepních... takhle krásně odpočívali přímo na chodníčku pro návštěvníky. :-)

Jeden z opravených pavilonů

Zoo vlastní hned tři hrochy obojživelné plus jednoho hrošíka liberijského (alespoň podle toho, co jsem odpozorovala).

V zoo jsem strávila asi dvě hodinky, a protože se mi ještě nechtělo domů, rozhodla jsem se jít se ještě podívat do železničního muzea. Po cestě jsem však zcela náhodou narazila na muzeum Arte Popular José Hernández – muzeum lidového umění – které je také v aplikace BA, o které jsem minule psala. :-) A protože má podle aplikace toto muzeum ve středu vstup zdarma a dneska je středa, plány jsem přehodnotila a navštívila jsem toto muzeum místo železničního (to mě čeká někdy příště). 

Po cestě jsem v jednom krámku s alkoholem náhodou zahlédla soudek s českým pivem... :-)

A teď už k muzeu. Muzeum se skládá ze tří částí, v první části si můžete prohlédnout ukázku indiánských nástrojů a předmětů, například různé nože, nádobky na maté nebo pončo.

3

Ve druhé části muzea je výstava fotografií indiánských obyvatel ze severoargentinských provincií Chaco, Formosa a Salta.

Třetí část mě zaujala asi nejvíc. Nachází se v samostatné budově, takže je třeba přejít dvůr, na kterém jsou zvláštní sošky.

Plakety, které připomínají známého spisovatele Josého Hernándeze, po kterém je muzeum pojmenováno.

Mandela

Pak už se pokračuje do místností, kde je vystavena sbírka obrazů od Nicolase Rubia. Sice šlo asi jen o dvě místnosti, strávila jsem zde ale přibližně půl hodiny a všechny obrazy jsem si pečlivě prohlédla. Přikládám ukázku.

"Si los boludos volaran, el sol se nublaría..." ... "Kdyby blbci létali, sluníčko by se schovalo za mraky."

P.S.: Tento týden mám docela dost plánů. Zítra bychom měli jít ke kamarádce Geraldině připravovat nějaké kolumbijské jídlo, v pátek možná půjdeme s pár lidmi z Graduada do jakéhosi brazilského baru nedaleko a v neděli se nejdřív sejdeme s Američankou Lauren z kurzu španělštiny (jsme domluveni, že se půjdeme podívat do Café Tortoni) a večer budeme s Robertem z El Graduada dělat empanády. Vypadá to tedy na fajn společenské a gurmánské zážitky. Tak snad všechno (nebo alespoň něco z toho) klapne. :-)

P.P.S: Předvčírem jsem v Cotu platila kartou (jako poslední dobou docela často) a při kontrole internetového bankovnictví jsem získala pocit, že mi bylo strženo nějak málo. Přepočítalo mi to kurz 1,50 Kč za peso, což je málo, protože v hlavě mám kurz cca 1,65 Kč za peso, který platil dřív. Koukala jsem schválně na internet a opravdu jo, peso je pro nás teď levnější! Takže asi budu častěji platit kartou (jako například dneska v zoo). :-)

Schválně přidávám graf z internetu, jak se vyvíjí kurz CZK/ARS:

Zdroj: www.kurzy.cz